Otázky a odpovědi v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

SVAŘOVÁNÍ

1. Jaké požadavky jsou kladeny na kvalifikaci svářečů ?

Svařovat smí :

a) Zaměstnanci, kteří vlastní platný svářečský průkaz nebo platný průkaz svářečského dělníka, který musí obsahovat :

• záznam pověřeného svářečského technologa, který garantuje, že svářeč (svářečský dělník) absolvoval periodické přezkoušení z příslušných ČSN, které nesmí být starší 2 let,
• záznam lékaře o zdravotní způsobilosti (preventivní lékařské prohlídce). Četnost lékařských prohlídek musí být u svářečů do 50 let věku 1x za 5 let, u svářečů nad 50 let věku 1x za 3 roky, pokud organizace nezkrátila četnost dle pracovních podmínek jinak.
• potvrzení zaměstnavatele ve svářečském průkazu nebo průkazu svářečského dělníka.

b) Zaměstnanci, kteří mají dle pracovní smlouvy k účelu programování, seřizování, údržbě a opravám mechanizovaných a automatizovaných svařovacích zařízení potřebnou odbornou kvalifikaci a jsou zaměstnavatelem touto činnosti pověření.

c) Zaměstnanci s vyšším odborným vzděláním pro řešení výzkumných a vývojových úkolu v oblasti svařování, pokud vlastní písemné pověření zaměstnavatele, které není starší 2 let. Tito zaměstnanci musí prokázat znalosti bezpečnostních ustanovení předmětných norem.

d) Zaměstnanci, kteří jsou v praktickém výcviku pod přímým odborným dozorem svářečského instruktora. Těmto zaměstnancům je zakázáno provádět práce se zvýšeným nebezpečím.

2. Kdo vydává a jak lze získat kvalifikaci v oblasti svařování ?

Kvalifikaci pro výkon svářečských činností je možno získat v autorizovaných svářečských školách. Tyto školy po úspěšném zvládnutí technologie svařování, získání znalostí v oblasti BOZ po provedených zkouškách vydávají absolventům buď průkazy svářečského dělníka (stehar, palic) nebo průkazy svářeče.

3. Jakou základní dokumentací je povinná organizace či firma vést v oblasti svařování ?

Organizace je povinna vést řádnou evidenci svářečů, svářečských dělníků, zabezpečovat nebo provádět (pokud vlastní patřičné odborníky) pravidelná opakovací školení a zkoušky svářečů. Dále je povinna mít přehled o provedených preventivních prohlídkách svářečů a zabezpečit jejich provádění. V případě požadavku kontrolních orgánů předložit patřičné doklady o prováděných el. revizích na el. svařovacích zdrojích.

4. Jaké jsou požadavky kladené z hlediska bezpečné práce na svářečská pracoviště ?

Z hlediska bezpečnosti práce svářeče a okolních zaměstnanců je nutno zabezpečit, aby :

• svářečské pracoviště umožňovalo bezpečné svařovat, sestavovat svárky, odkládat svárky, provádět bezpečnou údržbu svařovacích zařízení, bezpečně manipulovat s tlakovými lahvemi a zdroji svařovacího proudu
• byly dodrženy hygienické směrnice o mikroklimatických podmínkách na pracovišti
• byly vytvořeny podmínky potřebné pro bezpečné ukládání všech potřebných nástrojů na těchto pracovištích
• stěny a stropy svářečských pracovišt byly zhotoveny z nehořlavých materiálů vhodných tepelných a izolačních vlastností odolných proti fyzikálním, chemickým a jiným vlivům
• byly při vytváření svářečských pracovišť zajištěny prostorové podmínky spočívající v dodřzování při trvalé práci jednoho svářeče nejméně : 15 m³ volného nezastaveného prostoru 2 m² volné podlahové plochy s 3 m vyškou stropu

dále, aby:

• stěny kabiny byly vysoké nejméně 2 m s mezerou mezi stěnou kabiny a podlahou, stěnou a stropem 150 - 200 mm a se zajištěnou vymenou vzduchu nejméně 50 m³.h^-1 na jednoho zaměstnance
• stěny a stropy svářečských pracovišt svým tvarem, povrchovou a barevnou úpravou co nejvíce snižovaly odraz záření
• podlahy svářečských pracovišt byly rovné s nekluzkým povrchem a s odolnosti proti mechanickemu poškození
• svářečská pracoviště byla vybavena vhodnými hasičskými přístroji
• byly používány vhodné zástěry proti škodlivým účinkům zářeni a rozstřiku tekutého kovu.

5. Co se rozumí pod pojmem práce se zvýšeným nebezpečím ?

Práce se zvýšeným nebezpečím jsou takové práce, kde po celou dobu jejich trvání hrozí zvýšené nebezpečí úrazu, a to:

• elektrickým proudem
• popálením
• zadušením
• otravou
• výbuchem

nebo trvale poškození zdraví:

• svářečským aerosolem
• zářením
• hlukem apod.

6. Která pracoviště patří mezi pracoviště se zvýšeným nebezpečím ?

Dle ČSN 05 0601 - Bezpečnostní předpisy pro svařování - provoz patří mezi pracoviště se zvýšeným nebezpečím zejména:

• uzavřené a těsné prostory (pr.: tlakové nádoby, místnosti bez větrání, kanály, šachty, nádrže, podpalubí lodi, apod.)
• prostory s nebezpečím pozaru nebo výbuchu (př.: chemické provozovny a výrobny výbušných látek, olejové sklepy, sklady pohonných hmot, prostory pro výrobu papíru, skladování sena, slámy, sklady dřeva, apod.)
• na nádobách, potrubích a zařízeních znečištěných, které obsahují nebo je podezření, ze obsahovaly látky ohrožující zdraví včetně žíravin a toxických látek (obaly a nádoby jedu, dehtovy asfalt, apod.)
• na nádobách, potrubích a zařízeních pod tlakem nebo které obsahovaly hořlavé látky nebo hoření podporující látky, uvnitř těchto nádob, potrubí a zařízení (acetylenová potrubí, rozvody plynu, apod.)
• V mokrých, vlhkých, horkých podmínkách, které snižují el. odpor ochranného oděvu, pomůcek a pokožky lidského těla : prostředí vlhké -"- mokré -"- horké - pod vodou
• pracoviště, kdy v pracovním ovzduší dochazí k překročení průměrných hodnot NPK-P s překročením příslušného množství svářečských dýmů v ovzduší, přičemž není překročena ani pro jednu škodlivinu mezni hodnota NPK-P
• pracoviště, kde je vyšší intenzita záření než je hygienický přípustné pro vysokofrekvenční záření, infračervené záření a záření ionizující
• na pracovištích s lasery třídy III b a IV s elektronovým svařovaním v atmosféře, pokud technická opatření nevylučují nebezpečí zasažení zaměstnance přímým nebo odraženým paprskem
• na pracovištích, kde ekvivalentní hladina hluku překračuje nejvyšší přípustnou hladinu hluku.

7. Může zaměstnavatel normovat práci na pracovištích se zvýšeným nebezpečím ?

Při svařování na pracovištích se zvýšeným nebezpečím nelze ve smyslu zákoníku práce § 114, odst. 1 tyto práce normovat.

8. Je zapotřebí mít pro výkon svářečské práce na pracovištích se zvýšeným nebezpečím zvláštní oprávnění ?

K účelu bezpečného provedení svářečských prací na pracovištích se zvýšeným nebezpečím je povinnost v organizacích, soukromých firmách vystavovat písemný příkaz. Písemný příkaz vystaví svářeči odborný kvalifikovaný zástupce organizace nebo firmy na základě vyhodnocení, že se v prostorách, kde se bude svařovat jedná o pracoviště se zvýšeným nebezpečím.

9. Jakou kvalifikaci by měl splňovat zplnomocnený zaměstnanec ?

Zplnomocněný zaměstnanec musí být písemné jmenovan vedoucím organizace, organizacni jednotky, majitelem firmy, apod. Měla by to byt osoba funkcně zařazena do skupiny vedoucích zaměstnanců (ved. střediska, vrchní mistr, mistr, v některých případech i přední dělník) s patřičnou odbornou kvalifikací v oblasti svařování, znaly zařízení, místa, kde se práce bude provádět. Tento zaměstnanec musí být po celou dobu svářečské práce na pracovišti se zvýšeným nebezpečím přítomen bez ohledu na pracovní směnu.

10. Co je to písemný příkaz a co musí obsahovat ?

Písemný příkaz je preventivní opatření (doklad) zabezpečující a nařizující potřebná bezpečnostní a protipožární opatření vedoucí k zamezení vzniku všech nežádoucích událostí při provádění svářečských prací na pracovištích se zvýšeným nebezpečím. Písemný příkaz musí zahrnovat veškerá dostupná opatření jak po stránce BOZ, tak PPO v souladu s platnými bezpečnostními normami pro práci na předmětných pracovištích se zvýšeným nebezpečím. Jeho náplň a provedení zajišťuje zplnomocněný zaměstnanec ve spolupráci s dalšími odbornými zaměstnanci, kterými jsou bezpečnostní technik a odborný technik požární ochrany.

11. Které předpisy řeší náplň a druhý opatření, které musí být v písemném příkazu uvedeny ?

Požadovaná opatření jsou uvedena v příslušných svářečských ČSN a výkladu k nim. Jejich konkrétní rozpracování do vlastních podmínek organizace a firmy doporučujeme řešit vlastním interním předpisem.

12. Jaká bezpečnostní opatření je nutno provést v těsných a uzavřených prostorách ?

Zplnomocněný zaměstnanec je povinen předat zaměstnanci, který bude práci na tomto pracovišti provádět písemný příkaz k provedení práce na pracovišti se zvýšeným nebezpečím se zabezpečením všech určitých opatření.

Svářeč je povinen :

• provést fyzickou kontrolu provedení všech bezpečnostních opatření uvedených v příkaze, které musí být svým charakterem zaměřené na
  .. rozbor ovzduší v ohroženém prostoru a jeho zabezpečení tak, aby koncentrace plynu, par a prachu nedosáhly nebezpečné koncentrace, která by mohla vést k zadušení či otravě svářeče
  .. odsávání a přívod čerstvého vzduchu do ohroženého prostoru
  .. zabezpečení přítomnosti alespoň dvou dalších poučených osob, které budou svářeče v průběhu jeho práce zajišťovat
  .. vlastní zabezpečení svářeče pro výkon práce (lano se závěsem v týle, přívod čerstvého vzduchu do dýchací zóny), určení způsobu signalizace mezi svářečem a zabezpečujícími zaměstnanci
• při každém opuštění pracoviště z malých, těsných a uzavřených prostor odstranit z nich hořáky včetně hadic
• provést kontrolu těsnosti všech spojů u svařovacího zařízení (manometry, hadice, apod.), aby se v předmětném prostoru nemohla vytvořit výbušná směs
• při obloukovém svařování používat:
  .. hořáky a držáky elektrod s neporušenou izolací
  .. stojan nebo izolační podložku na odkládání svařovacího nástroje
  .. izolační podložky, aby nedocházelo k dotyku těla svářeče s kovovými částmi v jakékoliv poloze
  .. svařovací zdroje umístěné jen mimo ohrozený prostor
• před vstupem do těsných a uzavřených prostor prohlédnout svařovací vodiče a spojky.

13. Na jaké opatření se zaměřit v prostorách s nebezpečím požáru nebo výbuchu ?

Písemný příkaz zaměřit na:

• zjištění koncentrace plynu a par ve výbušném prostředí se stanoveným opatřením k jejich snížení na povolenou mez (utěsněním otvoru, odsávání, apod.)
• zabezpečení prostředí progi eventuálnímu vzniku požáru - např. zajištěním hasících přístrojů a prostředků, požární asistence, polévání pracoviště vodou, odstranění hořlavých látek a předmětu, zabezpečení pracoviště pod místem svařování, určení následného dozoru po dobu 8 hodin, apod.

14. Jaká bezpečnostní opatření je nutno provést při svařování na nádobách, potrubích a zařízení pod tlakem nebo zařízeních, které obsahovaly hořlavé, hoření podporující látky, uvnitř těchto nádob, potrubí a zařízení ?

Písemný příkaz musí být zaměřen na:

• zajištění druhu a koncentraci výbušných látek
• stanovení opatření k odstranění těchto látek (zaslepení potrubí, propaření, proměření, apod.)
• provedení neutralizace zjištěných látek použitím např. roztoku vodního skla, mýdlové vody a louhu sodného, použití páry nebo horké vody, inertního plynu, apod. Neutralizace musí probíhat po dobu nejméně 2 hodin.
• zajištění speciálních (ohnivzdorných) OOPP, izolační dýchací přístroje, apod.

15. Jaká bezpečnostní opatření nutno zabezpečit prostřednictvím příkazu na pracovištích nádob, potrubí a zařízení, které jsou znečištěné, obsahují nebo je podezření, že obsahovaly látky ohrožující zdraví ?

Obsahem písemného příkazu musí být:

Způsob identifikace znečišťujících látek s určením postupu a způsobu jejich neutralizace, např. jejich odsávání. K neutralizaci lze využít látek uvedených v předchozích odstavcích. Doba neutralizace těchto nádob musí být po dobu nejméně dvou hodin zachovaná. Po neutralizaci lze nádobu naplnit vodou až do výše svařovaného místa a započít s prací. Při použití dusíku nebo oxidu uhličitého je nutno svářeči zajistit ochranu dýchadel.

16. Jaká bezpečnostní opatření je nutno provést při svařování ve vlhkých, mokrých a horkých prostorách ?

Co považujeme za prostory vlhké ? Je to prostředí, kde vzduch obsahuje více než 15 g vody na 1 m³ nebo kde relativní vlhlost vzduchu je trvale větší než 80%, tzn., že se voda sráží na předmětech, stěnách, stropech a podlahách. Nestéká, nepokrývá podlahu. Prostředí mokré je prostředí, kde voda trvale nebo většinu doby skapává, teče, tryská, stéká po zařízeních, apod. Prostředí horké je prostředí vnitřních prostorů, kde je teplota v průběhu 24 hodin obvykle vyšší než 35°C.

S ohledem na skutečnost, že v uvedených prostorách se jedná o zvýšené nebezpečí vzniku úrazů zasažením el. proudem je nutno, aby písemný příkaz řešil opatření ke snížení tohoto rizika. Je tedy zapotřebí:

• provést před vstupem do uvedených prostor nebo prostorů těsných a uzavřených prohlídku svařovacích vodičů (zejména izolace) a spojek
• dálkové ovládání řešit tak, aby mělo ochranu před nebezpečným dotykovým napětím "oddělením obvodu"
• zdroje svařovacího proudu umístit mimo ohrožený prostor
• používat hořáky a držáky s neporušenou izolací
• zabezpečit, aby v ohrožených prostorách byly používány stojany, izolační podložky pro ovládání svařovacího nástroje a zamezení bezprostředního styku těla svářeče s kovovými částmi svařovacího zařízení
• určit druh a způsoby osvětlení, aby bylo používáno osvětlení s napětím 12 V, vybavit svářeče mimo jiné i dielektrickými rukavicemi pro výměnu elektrod atd.

17. Jak řešit prostory a pracoviště s překročenými hodnotami škodlivin jako jsou prachy, záření, hluk, apod.?

Nejdříve je nutno provést vyhodnocení na základě měření, zda v předmětných prostorách dochází k překročení škodlivin. V kladném případě je do písemného příkazu zapotřebí zakotvit:

• způsob a druh technologických opatření ke snížení hodnot NPK-P
• stanovit druh OOPP, případně navrhnout jiná technická opatření
• stanovit provozni přestávky, apod.

18. Jaké jsou hlavní zásady BOZ při svařování a řezání pod vodou ?

Písemný příkaz pro tuto činnost musí obsahovat:

• určení dalšího zaměstnance s kvalifikací svářeče a pověřit jej obsluhou svařovacího zařízení na povrchu
• stanovení druhu proudu, který bude při této činnosti používán, používání střídavého proudu je zakázáno
• způsob okamžitého a rychlého přerušení el. proudu
• nařízení pro svářeče, aby tento vyměňoval elektrody jen po přerušení el. proudu do držáku elektrod
• způsob informování svářeče o vypnutí el. proudu před výměnou elektrody
• při použití tekutého paliva se musí hořák zapalovat tak, aby se palivo vytrysklé před zapálením nerozlilo po hladině.

19. Jaké hlavní zásady BOZP platí na pracovištích při svařování na pracovištích se zvýšeným nebezpečím s lasery třídy III b a IV ?

Laserové svařování zařízení musí být na odděleném místě nebo odděleně od místa obsluhy zvláštní pevnou a nehořlavou přepážkou. Ochranné zástěny pracoviště musí být konstruované tak, aby zabránily i úniku náhodně odraženého paprsku včetně odolnosti proti náhodnému zásahu laserovým paprskem. Pokud je laserové zařízení schopné produkovat záření větší intenzity než jsou mezní hodnoty stanovené Hygienickými předpisy MZ CSR c. 61/1982 musí být dráha laserových paprsků na konci ohraničena účinnou zábranou. Lasery IV. třídy, u kterých hrozí nebezpečí difrézního odrazu převyšující mezní hodnoty, musí být uzavřené a v chráněném prostoru vybavené blokováním na činnost laserové hlavice. Pokud jde o kryt dělený, musí mít každá jeho část samostatné blokování. Odstranění krytu laserového zdroje musí způsobit vypnutí napájecích částí. Laserové svařovací zařízení s vícenásobným rozvodem laserového paprsku na více pracovních míst musí mít možnost:

• bezpečně a spolehlivě uzavřít poškozený výstup paprsku nebo nepoužívaný výstup paprsku automaticky blokovat
• blokovat nevhodné působení paprsku na místo, pokud se na druhém místě zahájila činnost
• blokovat činnost zařízení, pokud porucha vyvola ohrožení obsluhy nebo zařízení.

Během dělení materiálu laserovým paprskem musí být zabezpečeno, aby zůstatkové unikající záření bylo rozptýleno pod přípustnou mezní hodnotu. Pokud při použití laseru vznikají škodlivé látky, musí být na pracovišti účinné větrání.

20. Jakými základními požadavky BOZP se musí řídit při elektronovem svařování ?

Elektronové svařovací pracoviště musí být vymezeno, resp. vymezen vzniklý nebezpečný prostor souvislými čarami sirky 50 - 100 mm bílé nebo žluté barvy. Po celou dobu svařování musí být zamezen vstup do kontrolovaného pásma. Na pracovišti elektronového svařování musí být zajištěna nepodmíněna ochrana před nebezpečným dotykovým vypětím jak je stanoveno v příslušných předpisech (ČSN 34 1010) pro 1000 V. Sledovací prostory, ze kterých se svařovací procesy sleduji, musí být vybaveny tlakovým ochranným sklem.

Elektronové svařovací zařízení musí mít havarijní vypínač pro celé zařízení, dále oddělené havarijní vypínání funkcí rotačních vyvev při použití olejové difuzní vyvevy.

21. Jaké hlavní zásady BOZP je nutno dodržet při manipulaci s tlakovými lahvemi ?

• s lahvemi je nutno zacházet s největší opatrnosti a otevírat nenásilné lahvový ventil
• dopravovat lahve jen na odpruzených dopravních prostředcích s jejich zajištěním proti samovolnému pohybu, bez poškození a znečištění s umístěním ventilu v jednom směru a volným přístupem k nim
• při dopravě na vozících je zajistit proti pádu
• dopravovat lahve pomocí jeřábu jen ve schválených koších (tzn., že musí být doložené technickou dokumentaci a výpočtem) a podobných zařízeních
• označit zahřáté lahve nápisem "zahřátá" a odstranit je z provozu s podáním písemné zprávy příslušné plnírně
• umisťovat lahve od otevřeného ohně 3 m a výhřevných těles 1 m
• při práci na pracovišti s více soupravami lahví zachovat minimální vzdálenost mezi nimi 3 m
• umisťovat lahve tak, aby k nim byl zachován bezpečný přístup
• k zamezení pádu lahví používat řetízky, třmeny a objímky nebo přenosné stojany
• vracet lahve s neznámým obsahem
• v případě požáru je okamžité odstranit z pracoviště, nejdříve lahve plné s hořlavými plyny
• zabezpečit jejich ochlazování při zahřátí nad 50°C
• po dopravě lahví na pracoviště uzavřenými vozidly tyto před svařováním vyložit
• umístit na pracovišti jen čtyři lahve stejného nebo různých druhu plynu a zajistit vzdálenost mezi nimi nejméně 3 m
• ponechávat v lahvích po vyprázdnění zbytkový přetlak nejméně 0,05 MPa
• vyprázdněné lahve opravovat nápisem "PRÁZDNÁ"
• odvážet lahve po ukončení směny na vyhrazené místo.

22. Kdy je dovolen odběr plynu z centrálních rozvodů ?

Odběr plynu z centrálních rozvodů je dovolen v případě, že je:

• acetylenové potrubí pod tlakem
• přetlak v kyslíkovém potrubí je stejný nebo vyšší než je předepsaný přetlak pro svařování plamenem.

Při odběru acetylenu z potrubního rozvodu je nutno použít vodní nebo suché předlohy. Pro veškeré plynové rozvody musí být zpracován místní provozní řád.

23. Co musí obsahovat místní provozní řád ?

Provozovatel je povinen přizpůsobit provozní předpisy místním poměrům pro obsluhu a kontrolu. Tento předpis musí obsahovat zásady pro obsluhu jednotlivých částí zařízení, které pro ně vydal výrobce a je-li to nutné i přehledná schémata rozvodu. Dále musí obsahovat předpisy pro dozor, pokyny pro případ požáru, úniku dopravovaných plynů, poruchy těchto rozvodů a lhůty pravidelných revizí a četnost školení obsluh o provozních řádech.

24. Jaké bezpečnostní požadavky platí pro používání svařovacích hadic ?

Pro svařování lze použít jen hadice, které byly pro účel svařování určené výrobcem a jsou dokonale těsné.

Svářeč je povinen používat:

• k upevnění hadic na hořáky, manometry, na hadicové spojky nebo hadicové pojistky určených svorek
• jen hadic, které jsou nejméně 1x za 3 měsíce podrobeny zkouškám na nejvyšší pracovní přetlak, který je pro hadice acetylenu 0,15 MPa a hadice pro kyslík 0,8 - 1,5 MPa
• chránit hadice před mechanickým poškozením a znečištěním.

Svářečům je zakázáno:

• používat hadice poškozené nebo zpuchřelé
• zaměňovat hadice pro jiné plyny než jsou určené výrobcem
• při práci si hadice omotávat kolem těla nebo je mít zavěšené přes rameno
• používat kratších hadic než 5 m nebo mít vzdálenost mezi spojkami kratší než 5 m.

25. Jaké bezpečnosti požadavky platí pro bezpečnostní předlohy ?

Bezpečnostní předlohy slouží k zamezení zpětného slehnutí plamene do rozvodu, vyvíjece nebo lahve. Na jednu předlohu je možno připojit jen jeden samostatný hořák nebo jedno zařízení s více hořáky. Výkony hořáku nesmí být větší než je výkon bezpečnostní předlohy.

Vzdálenost bezpečnostních předloh od plamene musí být nejméně:

• u vodních předloh 3 m
• u suchých předloh 1 m

Při provozu předloh je svářeč povinen:

• přesvědčit se před zahájením práce, že hladina vody je v předloze ve výši předepsaného stavu
• u suchých předloh provádět co 3 měsíce kontrolu filtru a 1x za týden vypustit vodu z jímky filtru
• uzavřít přívod plynu po zpětném slehnutí a doplnit vodu na předepsaný stav
• před zapálením hořáku po zpětném slehnutí krátký čas nechat protékat acetylen předlohou, hadicí i hořákem
• při delším přerušení práce zrušit u suchých předloh přetlak mezi hořákem a předlohou
• každé 3 měsíce provádět kontroly těsnosti membrány u vysokotlakých předloch.

Při provozu předloh je zakázáno:

• rozmrazovat zmrzlé vodní předlohy plamenem
• používat vodní předlohy bez vodní náplně
• používat suché předlohy bez filtru
• používat u suché předlohy k uzavření přívodu acetylenu páčky automatického uzávěru.

26. Které bezpečnostní zásady je nutno dodržovat při používání redukčních ventilu ?

Redukční ventily je svářeč povinen:

• udržovat v nezávadném stavu a chránit je před nečistotou a mastnotou
• před nasazením redukčního ventilu povolit regulační šroub, prohlédnout přesuvnou matici a ověřit stav těsnění a provést odstranění nečistot z hrdla redukčního ventilu
• používat jen těsnění z fibru
• mít na nízkotlaké části redukčního ventilu označení nejvyššího pracovního přetlaku
• po připojení redukčního ventilu na tlakovou lahev provést jeho zkoušku těsnosti.

27. Jak jsme povinni zacházet se svařovacími hořáky ?

• svařovací a řezací nástavce mít vždy k rukojetím hořáku důkladně a pevně dotáhnuté
• vyřadit z provozu hořák, u něhož se projevuje opakování zpětného slehnutí plamene
• vždy se přesvědčit, že po ukončení svařování došlo k dokonalému zhasnutí plamene
• provádět okamžité zhasnutí plamene při přehřátí nástavce hořáku, ochladit jej ve vodě a profouknout kyslíkem
• provádět kontrolu těsnosti ovládacích ventilů svařovacích hořáků
• odstraňovat příčiny zpětného sléhnutí.

28. Co se rozumí pod pojmem zpětné slehnutí a kdy se může projevit ?

Zpětné slehnutí nástava, vzníti-li se směs kyslíku a acetylenu uvnitř hořáku. Projevuje se hvízdáním. To se stane buď tím, že se příliš ohřeje špička (nad zápalnou teplotu směsi 500 - 600°C) a plyny z hořáku vystupují pomalu nebo tím, že se ucpe výstupní otvor hořáku při dotyku s lázní, nebo závadou hořáku (kyslík vniká do acetylenové hadice).

29. Co je svařování obloukem ?

Pojmu svařování obloukem se používá jednak v širším smyslu k souhrnnému označení svařovacích pochodů využívajících jako zdroje tepla elektrického oblouku, jednak v užším smyslu k označení dnes nejbeznějšího svařovacího pochodu při němž elektrický oblouk hoří mezi základním kovem a kovovou (ocelovou) elektrodou se struskotvorným obalem. Prostředkem pro vytvoření el. proudu pro svařování el. obloukem je svařovací zdroj buď stacionární nebo mobilní.

30. Jaké zásahy BOZP vyplývají při používání (prací) se zdroji svařovacích proudů (svářeček) ?

Při používání svařovacích zdrojů je nutno s nimi pracovat, aby nedošlo k úrazu svářeče el. proudem, tzn., že je nutno :

• chránit svařovací zdroj i svářeče před nepřízní počasí (déšť, sníh,apod.)
• přemisťovat zdroje svařovacích proudů jen po odpojení přívodního vodiče od šítě
• bezpečně zajistit svařovací zdroj (mobilní) před zahájením práce proti samostatnému pohybu
• připojovat svařovací zdroj do sítě (zásuvek el.proudu) jen zástrčkou, která odpovídá svým tvarem a velikostí vidlicí zásuvky; při této činnosti používat neporušených rukavic a ochrany zraku
• pokud se na svářečském pracovišti používá několik svařovacích zdrojů s pospojovanými svařovacími obvody (tj., které nejsou galvanicky oddělené), potom před odpojováním jednoho z nich od síťového napájecího napětí se musí provést opatření k zamezení nepříznivých účinků (na primární straně, kde je připojen svařovací zdroj k síti), způsobenými zpětné indukovanými napětími.

31. U kterých zdrojů hrozí nebezpečí vzniku úrazu el. proudem ?

Nebezpečí vzniku úrazu el. proudem je u každého zdroje, který má silový transformátor. Při střídávém výstupu jde o přímý vznik napětí zpětnou indukcí (transformátor působí jako převodový zvyšovací transformátor) na primární stranu. Při stejnosměrném výstupu jde o zpětnou indukci napěťových špiček na primární stranu při zapalování oblouku, přičemž tyto špičky mohou být až 2,5 násobně vyšší než je napájecí napětí na primární straně.

32. Jaké zásady BOZP platí, pokud se na jednom svárku nebo svařovacím zařízení svařuje s více svařovacími zdroji stejnosměrným svařovacím proudem ?

Pokud se na jednom svárku nebo svařovacím zařízení svařuje s více svařovacími zdroji stejnosměrným svařovacím proudem, musí být svařovací nástroje připojený tak, aby měly proti svárku stejnou polaritu, aby mezi dvěma libovolnými nástroji nevzniklo součtove napětí, které je větší než absolutní hodnota napětí zdroje s největším svařovacím napětím naprázdno.

33. Jaké bezpečnostní zásady platí pro svařování, pokud se na jednom sváru nebo svařovacím zařízení svařuje s více svařovacími zdroji na střídavý proud ?

Pokud se na jednom svárku nebo svařovacím zařízení svařuje s více svařovacími zdroji na střídavý proud (svařovací transformátory) musí pověřený zaměstnanec s příslušnou el. kvalifikací zkontrolovat zapojení těchto svařovacích zdrojů na napájecí straně a zkontrolovat připojení vodičů svařovacího proudu na svárek a svařovací nástroj, aby okamžitá hodnota napětí nemohla být větší než maximální hodnota svařpvacího napětí zdroje s nejvyšším napětím naprázdno.

34. Jaké bezpečnostní zásady platí, pokud se svařuje na jednom svárku stejnosměrným i střídavým proudem ?

V tomto případě se buď vyloučí možnost vodivého dotyku dvou svařovacích nástrojů jedním zaměstnancem současné nebo se svařuje pouze jedním svařovacím zdrojem, který má pouze jeden svařovací okruh, přičemž ostatní svařovací zdroje musí být vypnuté nebo musí být od nich odpojen ten svařovací vodič, který vede ke svařovacímu nástroji. Pokud nelze uvedená opatření dodržet, pak musí pověřený odborný zaměstnanec nařídit a dohlížet na takové bezpečnostní opatření, která vyloučé vznik úrazů el. proudem zvýšeným napětím mezi dvěma svařovacími nástroji.

35. Které zakázané manipulace platí při používání svařovacích zdrojů ?

Svářečům je zakázáno provádět propojování kablů v zásuvkách a zástrčkách bez patřičné el. kvalifikace včetně provádění jakýchkoliv údržbářských nebo revizních zásahů dovnitř zdrojů, provádět výměnu elektrod v prostředí se zvýšeným nebezpečím bez použití dielektrickýh rukavic, svařovat v prostorách se zvýšeným nebezpečím zdrojů střídavého proudu. Je zakázáno uvádět do provozu svařovací zařízení, které nebylo nepřetržité půl roku používáno, aniž na něm bylo provedeno přezkoušení a revice pověřeným elektro údržbářem.